Hlavní strana>>Zpravodajství>>Ústecký kraj>>Opravené památky>>ROZHOVOR | S Šárkou Mejcharovou o záchraně novogotické sušárny chmele
29. 11. 2021
Pohled na štít z režného zdiva | Foto: Archiv majitelky
Jak jste dospěli k rozhodnutí koupit a zachránit významnou, avšak chátrající industriální stavbu?
Zcela náhodou jsme jeli kolem a mysleli si, že se jedná o kostel. Bez nějakého dalšího důvodu jsme se ke stavbě téhož dne ještě vrátili z Prahy, zjistili jsme, že nejde o kostel, a dohledali jsme si majitele, což byla soukromá zemědělská společnost. Protože byl pátek, nikoho jsme již nezastihli. Nicméně jsme si v sobotu půjčili v Mostě letadlo, prohlédli si objekt a okolí z výšky a v pondělí jsme ho koupili. Jediným důvodem bylo, že je to nádherná stavba, v níž jsme se ihned cítili jako doma a rozhodli se ji zachránit.
Lze v krátkosti zmínit historii stavby?
Objekt se štítovým fasádním nápisem Franz-Mina Hassmann a letopočtem 1908 je architektonickým unikátem, který nemá v Evropě obdoby pravděpodobně proto, že majitel mlynář vydržoval svého synovce na studiích architektury ve Vídni. Ten mu pak jako dík postavil tuto krásnou a funkční stavbu.
Jaké práce je prioritně nutné provést a co z nich se dosud podařilo?
V tuto chvíli to bude zajištění střechy a věže před dalším poškozením. Zatím se podařilo najít firmu, která byla schopna vyrobit přesné repliky dřevěných oken s lomeným obloukem a vyřezáváním. Na dalším teprve začínáme.
Bude možné na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo z jiných zdrojů?
Doufáme, že ano.
Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Zatím děláme vše vlastními silami, tedy s výjimkou výroby zmíněných oken. Bohužel tato firma krátce po dokončení naší zakázky skončila. Další firmou, se kterou jsme zatím okrajově spolupracovali, byla výroba vitráží Lubenec. Jejich prací jsme opravdu nadšeni. Zatím máme jen tři prototypová okna, ale plánujeme minimálně všechna okna ve věži s vitrážemi.
Polohopisné údaje naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.
Autor: Kryštof Havlice