PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Středočeský kraj>>Opravené památky>>Nepropásněte poslední příležitost zavítat do čarovného světa vějířů

Zpravodajství

Středočeský kraj

zpět

 

Nepropásněte poslední příležitost zavítat do čarovného světa vějířů

2. 7. 2022 Propamatky.info: Brisé vějíř, Anglie, Angelika Kauffmann (?), 1770-1780, malba technikou akvarelu, hedvábí, kov, soukromá sbírka Brisé vějíř, Anglie, Angelika Kauffmann (?), 1770-1780, malba technikou akvarelu, hedvábí, kov, soukromá sbírka | Foto: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy | Licence: Všechna práva vyhrazena ROZTOKY U PRAHY | Místní Středočeské muzeum uspořádalo ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni výstavu Čarovný svět vějířů. V Malé výstavní síni zámku se už jen do 10. července dozvíte o druzích, vývoji a společenské úloze významného módního doplňku od 17. do počátku 20. století.

Původ vějířů sahá do starověku, ale nejstarší dochované exponáty pocházejí až ze 17. století. Z Orientu se tehdy dovážely do Evropy, rozšířily se a vyráběly zejména v Itálii, Francii, Anglii i v dalších zemích. Bylo to několik základních druhů, jež se udržely až do minulého století. Vedle pevných to byly zejména skládací vějíře dvojího typu: brisé z žeber spojených stuhou a s listem na žebrech, skládaných pod krycí lištu.

Období baroka, rokoka a klasicismu určovala do Velké revoluce především Francie. Součásti vějířů byly zhotovovány z drahých materiálů: vzácného dřeva opatřeného laky, ze slonoviny, perleti, želvoviny řezané specializovanými řezbáři. Na malbě listů z papíru, hedvábí, usně se podíleli i významní malíři. Vějíř byl tehdy reprezentativním doplňkem nákladných rób šlechtičen, jak to dokládá několik vzácných příkladů, k nimž se vraceli výrobci vějířů i v době doznívající slávy.

V průběhu 19. století začíná průmyslová výroba vějířů. Firmy se snažily o zvýšení atraktivity zaváděním mechanických vynálezů, jak poukazuje vějíř upravený na slunečník nebo vějířek skládaný do pouzdra ve tvaru doutníku. Dostupnost zvýšilo zavedení levnějších hmot a technik, jako byly imitace drahých materiálů žeber z celuloidu nebo tištěný dekor listů. Ve střední Evropě se u péřových vějířů, oblíbených zejména v období secese, začalo namísto per a peří ze vzácných exotických ptáků užívat materiálu z domácích opeřenců a drůbeže. Koncem 19. a počátkem 20. století hrál vějíř významnou společenskou roli v lidových veselicích, tzv. šibřinkách, kdy byly na dřevěná žebra zaznamenávány taneční pořádky nebo je ctitelé opatřovali milostnými veršíky pro vyvolenou tanečnici. Zároveň se stal nositelem reklamy, jak dokazuje vějíř propagující Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895, kde jsou na listu zachyceny jednotlivé objekty výstavy. V době první republiky pokrývala celou plochu listu reklama podobně jako na plakátech.

Po staletí doprovázel vějíř při různých příležitostech bohaté šlechtičny, vážené měšťanky a v nové době i prosté selky a dívky na venkovských tancovačkách a lidových zábavách.Výstava návštěvníka překvapí rozmanitostí tvarů, barev, materiálů i proměn dnes již vymizelé součásti dámské módy od náročného uměleckořemeslného předmětu až po dokument doby. Roztocké muzeum prodloužilo její trvání do 10. července 2022.

Více informací najdete na webové stránce STŘEDOČESKÉHO MUZEA V ROZTOKÁCH U PRAHY.

Autor: Miloslav Vlk

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info