PROPAMÁTKY | Zpravodajství

VÝSTAVA A KNIHA | Roubený dům na Plzeňsku

2. 3. 2022 Roubenky jsou dokladem lidového stavitelství i na Plzeňsku (ilustrační foto). | Foto: Národní památkový ústav | Licence: Všechna práva vyhrazena PLZEŇ | Do konce března je v mázhausu domu U Zlatého slunce, v sídle plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, k vidění výstava Roubený dům na Plzeňsku. Pozoruhodnému fondu roubených staveb v okresech kolem Plzně se věnuje také stejnojmenná publikace.

Expozice prezentuje fotografie roubených staveb v okresu Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. Pozornost je věnována hospodářským i obytným roubeným stavbám, u kterých jsou dokumentovány konstrukční prvky, způsob roubení, ale i dispoziční členění a dochované slohové truhlářské prvky, jako jsou okna a dveře. Prostřednictvím archivních fotografií jsou prezentovány i dnes již zaniklé stavby. Řadu historických snímků pořídil v rozpětí 35 let někdejší fotograf pracoviště Jan Gryc, který před 20 lety podlehl vážné nemoci a jehož památku si můžeme prostřednictvím jeho díla připomenout.

Tématu se věnuje také nová publikace autorů Karla Foudy, Tomáše Karla a Stanislava Plešmída. Popisuje pozoruhodný stavební fond doplněný skupinou hrázděných staveb. Roubené konstrukce byly pro svou dostupnost levného materiálu i snadného zpracování v minulosti hojně využívány pro stavbu obytných i hospodářských objektů. Netvořily specifikum jen lidového prostředí venkova, ale byly užívány rovněž u staveb vrchnostenských – setkáváme se i s rozlehlejšími dřevěnými objekty, jako jsou roubené mlýny, správní budovy dvorů i lázeňské domy.

Severním oblastem plzeňského regionu dominuje přízemní roubený dům tradiční trojdílné dispozice komorového typu a dále roubené patrové sýpky s pavláčkou. V jižních oblastech zkoumaného území se setkáváme s roubenými přízemními domy trojdílné dispozice komorového typu a s roubenými sýpkami s klenbou, valenou i opisující tvar sedlové střechy. Jisté specifikum představuje roubený dům Rokycanska a Zbirožska, tedy východních oblastí širšího Plzeňska, kde se ve větší míře vyskytuje typ domu s krytým záspím (zápražím), a to jak na zápražní, tak průčelní straně.

Cílem publikace i výstavy je prezentovat výzkum a poznání této stavební historie českého západu. Jsou jedním z výstupů výzkumného cíle Národního památkového ústavu – Nemovité památky – financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.