PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Kraj Vysočina>>Opravené památky>>ROZHOVOR | S Miroslavem Šuhajem o záchraně zříceniny hradu Chřenovice

Zpravodajství

kraj Vysočina

zpět

 

ROZHOVOR | S Miroslavem Šuhajem o záchraně zříceniny hradu Chřenovice

27. 1. 2021 Propamatky.info: Z hradu se zachovala výrazná, asi 20 metrů vysoká věž a zbytky hradeb. Z hradu se zachovala výrazná, asi 20 metrů vysoká věž a zbytky hradeb. | Foto: Miroslav Šuhaj | Licence: Všechna práva vyhrazena CHŘENOVICE (HAVLÍČKOBRODSKO) | Dlouhou dobu se opuštěná, památkově chráněná zřícenina raně středověkého hradu nacházela v torzálním technickém stavu. Od roku 2017 ji postupně zachraňuje a obnovuje její nový majitel, kterého jsme se zeptali na podrobnosti.

Můžete ve stručnosti přiblížit historii hradu a vaši cestu ke koupi památky?
Psaná historie hradu začíná letopočtem 1289, kdy se o něm a jeho majiteli Lévovi z Chřenovic objevuje první písemná zmínka. Památka může být o pár let starší. Páni z Chřenovic sídlo vlastnili až do roku 1424, kdy se zde připomíná Milota z Chřenovic, který se roku 1421 zúčastnil zemského sněmu v Čáslavi a byl na něm zvolen do sboru 20 mužů k obraně a vedení klidu v zemích Koruny české. V této době byl hrad napaden a asi také poškozen vojskem králova bratra Zikmunda. Chřenovičtí se pak přesouvají na nedalekou Zruč nad Sázavou a prodávají sídlo pražskému kupci Hanuši Otlingerovi, ten posléze Kunrádu Názovi. Roku 1448 připojil Jindřich Jan z Říčan Chřenovice ke zboží ledečskému. V roce 1541 přiznala v zemských deskách Magdaléna Ledecká z Říčan hrady Lacembok a Chřenovice jako hrady pusté. S myšlenkou vlastnit hrad jsem se asi už narodil. Odmala jsem stavěl bunkry, běhal po lesích a navštěvoval zříceniny. Po škole jsem o svém snu často mluvil a všichni se tomu smáli, až jsem v roce 2014 zahájil jednání s Lesy ČR o možném způsobu nabytí. Nebylo to jednoduché se při každém jednání prezentovat minimálně jako podivín. Měl jsem ale štěstí zejména na lidi na krajském ředitelství, a tak se mi podařilo s lesáky domluvit a najít oboustranně výhodný způsob, jak se ujmout správy hradu. Trvalo to sice víc než tři a půl roku, směnná smlouva několikrát putovala mezi ministerstvem v Praze a Jihlavou, párkrát se zastavila u odhadců, státních úředníků a na katastrálním úřadu, až v roce 2017 byl hrad konečně můj.

Co vše se vám dosud podařilo obnovit?
Hrad je součástí lesního pozemku, vlastně se celý nachází v lese. V jednom z bodů v závazném stanovisku a vyjádření Národního památkového ústavu se mluví o odstranění stromů rostoucích na korunách předpokládaných zdí. A tak prvním z úkolů byla právě redukce náletových dřevin na zřícenině. Asi měsíc po zápisu do katastru přišla první vichřice a bylo nutné navíc všechny smrkové vývraty zpracovat a poklidit. Pak se objevilo nebezpečí pádu starých nahnutých akátů na železniční trať pod hradem. Takže první rok jsem za pomoci kamarádů a přátel dělal hlavně dřevorubce a v zimních měsících tak činím dodnes. Úvodní stavební práce jasně ukázaly, že na hrad musí přijít elektřina a nějaká mechanizace. Nosit písek, vodu a všechen materiál v rukách prostě nelze. Přesto se podařilo uzavřít věž masivní mříží, aby bylo možné část stavebnin zanechat na místě bez dozoru. Podařilo se zpřístupnit horní část věže, zhotovit pracovní provizorní mezipatra a v tuto chvíli také provizorní zastřešení. Tomu všemu předcházelo přezdění a vyspárování části zdí v horních partiích věže. Letos jsme také dokončili přístupovou rampu od lesní cesty, která výrazně usnadnila dopravu materiálu.

Jaké práce vás čekají?
Plán na příští dva roky je jasný a spočívá především v přezdění koruny věže. Ta představuje nejohroženější a nejnebezpečnější část hradu. Málokdo z návštěvníků si uvědomuje, že nějaký ten kámen mohl a může spadnout prakticky kdykoliv. Všechno je patrné až nyní, kdy je možné si na vršek sáhnout. Zjistíte, že všechny kameny jsou volné a nic je nedrží pohromadě, pouze vlastní váha. Veškeré pojivo je pryč. Nejrůznější zprávy pocházející už ze 70. let minulého století hovoří o havarijním stavu, takže se není čemu divit. Celkem se bude muset přezdít a dozdít několik desítek tun kamene a materiálu. Odhaduji to právě na dva roky. Pak bych rád dal věži nějaký trvalejší slušivý klobouček, aby do ní nepršelo a byla zajištěná alespoň na dalších 100 let. Jakmile bude tato etapa dokončena, začnou se zajišťovat zbytky zdí na nádvoří. To je přibližně ve stručnosti vše, jednoduše řečeno, práce až nad hlavu.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo z jiných zdrojů?
Na opravu hradu se zatím nečerpají finanční příspěvky z žádných dotačních titulů. Je to hlavně proto, že nejsem tak bohatý, abych si to mohl dovolit. Většina dotačních programů má svůj řád, který je nutné dodržet. Jedním z předpokladů je povinnost doložit vynaložené náklady. Není problém předložit fakturu za vykonanou práci, pronájem lešení a materiálové náklady, ale já veškerou práci dělám s kamarády a přáteli sám zdarma a nemohu si ji fakturovat. Materiál není zatím tolik finančně náročný. Navíc bych rovněž nemohl uplatnit ani náklady za nákup lešení, které kupuji většinou přes inzeráty a šrotiště levně, ale bez dokladu. Ani řádně zakoupená centrála nelze řešit přes dotace, protože se jedná o investiční položku. Například zhotovení mříže, kterou jsem vyrobil ve stodole, obrazně řečeno na koleně, mě vyšla materiálově asi na 5 000 korun. Kovářská dílna by si reálně mohla účtovat včetně montáže desetkrát tolik. Pořizoval jsem hrad, protože mě ta práce baví. Ani v pohádce Ať žijí duchové nepoužili druhé kouzlo, chtěli si opravit hrad sami. Všechny náklady ale nehradím jen ze svého. Na hradě mám instalovanou kasičku a za malý letáček, který je volně k dispozici pod mříží, mi čas od času někdo drobnou mincí přispěje. Zřízen je také transparentní účet 2801492139/2010, kam mi mohou fanoušci posílat příspěvky. Mnohé z dárců osobně neznám a také touto formou bych jim rád poděkoval.

Jaké plánujete využití památky?
Chtěl bych památku zpřístupňovat v dosavadním režimu. Stanovil bych pár termínů na otevření věže, aby se případní zájemci mohli podívat do patra a prohlédnout si její interiér. Myslím, že hradu ani okolí by výraznější turistický ruch moc neprospěl. Neopravuji jej proto, aby se mi vrátily vynaložené prostředky, ale aby vydržel ještě další stovku let a to mi úplně stačí.

Více informací naleznete na stránkách HRADU CHŘENOVICE, aktuality na FACEBOOKU.

Zřícenina hradu Chřenovice z dronu

Fotogalerie

 
 

Téma: Hrady a zámky Památky a cestovní ruch Kraje a památky Rozhovory Video Všechna témata

 

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info