PROPAMÁTKY | Zpravodajství

KONFERENCE | Krajina, sídla, památky

29. 3. 2023 Pozvánka na konferenci | Foto: Ústav architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně | Licence: Všechna práva vyhrazena BRNO | Ústav architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně pořádá 19. dubna mezinárodní konferenci. Zabývat se bude kulturní krajinou, lidskými sídly a památkovým fondem, tedy kulturně-historickými i přírodními stopami, které přečkaly do dnešních dnů.

První ročník svým zaměřením navazuje na závěry mezinárodního kolokvia 2022. Setkání by mělo přispět k široké diskuzi a výměně zkušeností v oblasti životního prostředí. Sídlo dotváří krajinu, nebo je to naopak? Je křížek u cesty solitérní architektura, nebo součást krajiny? Jsme schopni naše přírodní a kulturní dědictví zachovat pro další generace? A jak? Na podobné otázky budou hledat odpovědi přednášející s účastníky konference. Ta si klade za cíl dát dohromady doktorandy, pedagogy, architekty, inženýry, památkáře, krajináře a jiné odborníky. „Měli bychom o problémech rozmlouvat a nejen je odpřednášet. Jde nám o skutečné setkání lidí, kterým nejsou lhostejné hodnoty krajiny, sídel a památek,“ říkají organizátoři setkání.

Autorské příspěvky budou publikovány v on-line sborníku konference s názvem Prostor pro život. Sborníku bude uděleno číslo ISBN.

Témata konference

• Krajina

Kulturní krajina je charakteristická svou rozmanitou scenérií přírodních a kulturních prvků. Vznikla kombinací činnosti přírody a člověka, vybrané celky jsou předmětem ochrany jak přírodního prostředí, tak i památkových hodnot. V Česku se nacházejí všechny čtyři kategorie kulturní krajiny – lesohospodářská (lesní plantáže), zemědělská (pole, louky, pastviny, sady a vinice), těžební (povrchové a hlubinné doly) a sídelní (města a vesnice). Krajina na našem území od 18. století, tedy od doby průmyslové revoluce, výrazně změnila svůj charakter a už jen velmi těžko hledáme pozůstatky podoby středověkého hospodaření. Krajinu kolem sebe vnímáme jako něco přirozeného a běžného, ale její křehkost ke snadnému zničení si uvědomuje jen málokdo.

• Sídla

Už více jak tisíc let jsou sídla nedílnou součástí naší krajiny. Základní síť velkých měst i malých vesnic byla ustavena již ve středověku v období takzvané velké kolonizace. Jejich výraznou proměnu zaznamenáváme od poloviny 19. století, zejména s rozvojem průmyslu a migrací venkovských obyvatel do větších měst. Ve 20. století byla jejich podoba výrazně změněna a například ve městech kulminovala ve stavbách velkých sídlišť na jejich okrajích. Problémy, které jsou spojeny s životem ve městech, působí na miliony jejich obyvatel, stejně tak život na vesnicích je negativně ovlivněn odchodem starousedlíků do velkých měst.

• Památky

Kulturní dědictví je nedílnou složkou našich životů a jen díky péči našich předků můžeme tato díla obdivovat i dnes. Památky jsou součástí krajiny i sídel a jsou němými svědky naší bohaté historie. Typologická rozmanitost památkového fondu není nikdy ukončena a na základě citu ve vnímání potřeby chránit ohrožené je naší společností neustále výběrem doplňována o nové další nemovité i movité památky. Památková péče je obor, který má relativně krátkou historii, a teprve poučením se z nevědomých chyb našich předchůdců můžeme péči o tento fond zdokonalovat.

Zájemci se mohou registrovat až do 14. dubna na stránkách konference.

Bližší informace o konferenci a jejím programu najdete na stránkách KRAJINA, SÍDLA, PAMÁTKY. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.