PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Jihočeský kraj>>Památky a finance>>ROZHOVOR | S Ivanou Říhovou o obnově strakonického hradu – 1. díl

Zpravodajství

Jihočeský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Ivanou Říhovou o obnově strakonického hradu – 1. díl

9. 10. 2021 Propamatky.info: Strakonický hrad je národní kulturní památkou. Strakonický hrad je národní kulturní památkou. | Foto: Zbyněk Konvička | Licence: Všechna práva vyhrazena STRAKONICE | Obnova strakonického hradu, kulturního centra města, se po 16 letech blíží do cílové rovinky. Co vše se na památce za tuto dlouhou dobu odehrávalo, nám v rozhovoru přibližuje ředitelka Muzea středního Pootaví, které na památce sídlí.

Můžete ve stručnosti zmínit historii strakonického hradu? Jaké byly hlavní milníky v budování tak rozsáhlého hradního a zámeckého komplexu?
Strakonický hrad byl založen v první třetině 13. století rodem Bavorů, kteří sem přicházejí pravděpodobně z Olomouckého biskupství. Rod tady sídlí do počátku 15. století, roku 1402 jejich stopy mizí. Již v roce 1243 ovšem Bavor I. daruje část hradu, kostel a přilehlé vesnice řádu maltézských rytířů. Později právě v roce 1402 tento řád odkupuje zbývající část hradu a stává se jeho jediným vlastníkem, a to až do roku 1925. V tomto roce ho prodává politikům v Agrárním sdružení, největší podíl získává poslanec Rudolf Beran a tehdy velmi populární strakonický stavitel Čeněk Prokop. Historie je tedy poměrně jednoduchá. Hrad byl po celá staletí mnohokrát přestavován, najdeme tu stopy po jednotlivých stavebních slozích: od románského přes gotický, renesanční až po baroko. Je to taková učebnice architektury. Poslední stavbou, která zásadním způsobem ovlivnila chod hradu, byla výstavba zámecké části v první třetině 18. století jako rezidence pro převory a vedoucí činovníky maltézského řádu.

Rekonstrukce hradu trvá již řadu let. K jakým nejzásadnějším změnám došlo?
Rozsáhlá rekonstrukce hradu začala už v roce 2005 částí, která patří městu Strakonice. Jeden z programů, do kterého se město zapojilo, byl program Phare 2000. V něm se jednalo o komunikace a řešilo se i připojení na teplárnu, voda, kanalizace, tedy veškerá pokládka do země. Tomu musel předcházet rozsáhlý archeologický průzkum dokončený v roce 2006. Při něm byla objevena studna na druhém nádvoří. U kapitulní síně, v níž jsou patrné základy dobového kostelíka, se také našly kosterní pozůstatky z 12. století. O tom jsme ale už věděli, neboť část ostatků byla vykopána už ve 30. letech 20. století, kdy se do hradu zaváděla voda. Objeveny byly i základy budov ze 14. století, které hrad uzavíraly ze strany od řeky Otavy. Hrad byl tenkrát mnohem menší a dnešní budovy v křídle u řeky jsou podstatně mladší. Na Phare 2000 navázal Společný regionální operační program, kterým byla financována obrovská rekonstrukce městské knihovny. Pokračovalo se takzvanými norskými fondy, kdy se opravovaly všechny tři sály objektu naproti kostelu sv. Prokopa. Z dalších prostředků se revitalizovala část, kde jsou kanceláře muzea. Pouze z městských zdrojů se rekonstruovala zámecká část.

Jaké poslední práce probíhají právě teď a kde?
Dnes jsme ve fázi, kdy se dokončují hlavní hradní palác a bývalá komenda maltézského řádu. Tato poslední část začala před třemi lety z Integrovaného regionálního operačního programu. Náklady na tuto etapu vyjdou zhruba na 140 milionů korun, z toho 108 milionů jde z dotace a zbývající část hradí Jihočeský kraj coby vlastník objektů a zřizovatel Muzea středního Pootaví. Ještě bych zmínila Program záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury, jehož příjemcem byla římskokatolická církev, a peníze byly využity pro bývalou komendu. Za těch 16 let se na hradě proinvestovalo kolem půl miliardy korun.

Co vše se opravilo?
Když začneme od střech, tak to byla rekonstrukce krovů a pokládka krytiny. Na hradním paláci byla velmi špatná statika. A právě statické zajištění stálo velkou část peněz, je doslova sešitý a sešroubovaný dohromady. Velká část zhlaví u trámů byla uhnilá, musely se podkládat ocelovými nosníky. Šrouboval se i renesanční strop v paláci, který už držel silou vůle. To jsou věci, které sice nejsou vůbec vidět, ale jsou nezbytné. Celý hrad dostal nové sítě pro rozvody vody a elektřiny, je napojen na teplárnu, všude se bude vytápět. Bude tak možný i celoroční provoz muzea. Celý komplex je připojen na elektronický zabezpečovací systém a protipožární systém. Měnily se podlahy a odstraňovaly se všechny novodobé prvky a vyzdívky. Kde to šlo, tak se obnažovaly původní trámové stropy.

Jaké využití v hradních prostorách aktuálně najdeme? Jaké organizace a instituce v nich sídlí?
Velkou výhodou hradu je jeho velmi dobrá přístupnost a poloha uprostřed města. A především je na hradě živo celý rok právě díky institucím, které zde sídlí. V zámecké části najdeme základní uměleckou školu a také infocentrum. Městské kulturní středisko spravuje tři víceúčelové sály, v kostele probíhají bohoslužby římskokatolické církve. Své sídlo tu má také Muzeum středního Pootaví včetně administrativního a technického zázemí a Šmidingerova knihovna.

Bližší informace naleznete na stránkách MUZEA STŘEDNÍHO POOTAVÍ. Nenechte si ujít pokračování rozhovoru, v němž se zaměříme na novinky v expozicích.

Autor: Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info