Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Rudy Linkou o živé kultuře ve veřejném prostoru historických měst
10. 11. 2015
Rudy Linka | Foto: Archiv Rudy Linky
Co vás přivedlo k rozhodnutí koupit a začít opravovat historickou usedlost?
To byla mladická nerozvážnost. Posledních 30 let jezdím do Itálie, kde mě zajímají právě staré opuštěné kamenné ruiny. Mým snem vždy bylo pořídit si na stáří historický dům s olivovým sadem a celý ho opravit. Když jsem jel okolo této usedlosti, která vypadala jako v Itálii, rozhodl jsem se, že si dům opravím tady na Šumavě.
Kde jste čerpal poznatky na opravu?
Inspiraci jsem čerpal z různých koutů světa. Tady je všechno trochu kompromis, vše nebylo možné zachovat. Dřevěná stěna ve chlévě například odkazuje na Japonsko. Moc se mi líbí její neopracované dřevo. A pochopitelně Itálie, protože to je země, která se musela naučit s památkami žít. Když jsme sem přijeli, tak jsme zachovali dispozici i obrovskou pavlač, kterou jsme upravili, aby se pod ní dalo chodit. Jediné, co jsme přestavěli, byl dřevník. Jinak se snažím respektovat původní stavení.
Bohemia jazz fest, jehož jste zakladatelem, se odehrává v historických centrech měst. Je podle vás veřejný prostor, co se kultury týče, důstojně a vkusně využíván?
Zcela upřímně musím říct, že festival začal také kvůli tomu, co se děje ve veřejném prostoru. Akce často neodpovídají tak specifickému a hodnotnému prostředí. Na Staroměstském náměstí někdo hraje na saxofon nebo zpívá O sole mio jako karaoke. Připadá mi, že to neodpovídá danému prostředí a měly by tam být věci na úplně jiné úrovni. Bydlím také v New Yorku, kde je velmi draho. Vstupenka na koncert Newyorské filharmonie stojí až 180 dolarů, což je hodně peněz. Každý si nemůže dovolit návštěvu jejího koncertu, ale všichni by měli mít možnost ji slyšet. Díky příspěvku od města pořádá Newyorská filharmonie během dvou měsíců pět koncertů ve veřejném prostoru, například v parku, zcela zdarma. A jsou úplně úžasné, všude je plno a lidé poslouchají.
Dokážeme se o naše kulturní dědictví dobře starat a naplňovat památky životem?
Upřímně si myslím, že naše země je taková Šípková Růženka. Česká republika se teprve učí, jak prodat sama sebe, a nemyslím to v tom špatném slova smyslu. Je důležité, aby si památky našly svůj vlastní ekonomický tep. A myslím si to i o kultuře. Jsou to investice, které když se udělají dobře, tak se vyplatí.
Celý rozhovor si můžete přečíst v podzimním čísle ČASOPISU PROPAMÁTKY.
Autor: Aleš Kozák, redakce