PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>Jak se nemovitost stane kulturní památkou?

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

Jak se nemovitost stane kulturní památkou?

30. 9. 2022 Propamatky.info: Budova Ministerstva kultury (ilustrační foto) Budova Ministerstva kultury (ilustrační foto) | Foto: Mister No – Wikimedia Commons | Licence: CC-BY 3.0 ČESKO | V památkovém katalogu najdete více než 40 000 nemovitých kulturních památek. Každý rok k nim přibude několik desítek dalších. Jak vypadá proces prohlášení za kulturní památku? Jakou roli v něm hraje vlastník nemovitosti? Kdo o prohlášení rozhoduje?

Než se dostaneme k těmto otázkám, podívejme se na to, jaké stavby se vůbec podle zákona mohou stát kulturní památkou. Stavby mohou být památkami prohlášeny ze dvou důvodů:

  1.  Dokládají historický vývoj, způsob života a prostředí společnosti. Zákon, který pochází ještě z dob minulého režimu, zmiňuje jejich revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty.
  2.  Mají vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem. Památkou se tak může stát i nemovitost, která není památkově významná z prvního důvodu, ale například se v ní narodila významná osobnost.

První důvod je formulován docela obecně. Proto se objevují námitky, že posouzení těchto podmínek je subjektivní. Soudy k nim ve zkratce říkají: Máte pravdu, je to subjektivní, protože to ze své podstaty nejde nijak měřit. Pokud je to ale dobře odůvodněno (vysvětleno, proč se rozhodující orgán přiklonil k jednomu názoru a ne jinému), tak je to v pořádku.

O prohlášení rozhoduje Ministerstvo kultury (MK), a to z moci úřední. Kdokoliv mu tak sice může dát podnět k prohlášení nemovitosti za kulturní památku, ale pak už je vše na úvaze MK. I když takový podnět obdrží, nemusí řízení o prohlášení za kulturní památku zahájit. Naopak může toto řízení zahájit i z vlastní iniciativy (bez podnětu). V průběhu řízení si pak MK vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností. O podklady může požádat také Národní památkový ústav, který je odbornou organizací památkové péče. Následně rozhodne. Pokud rozhodne tak, že nemovitost za kulturní památku prohlašuje a nikdo z účastníků řízení neprotestuje, je stavba zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.

Řízení se samozřejmě týká vlastníka dané nemovitosti. Ten může dát podnět k zahájení řízení. Doporučuje se, aby podání podnětu nejprve zkonzultoval s orgány památkové péče a případně pro něj připravil i podklady. Ať už je důvod zahájení řízení jakýkoliv, má vlastník právo se k prohlášení své nemovitosti za kulturní památku vyjádřit. Zákon nemovitost chrání už v době, kdy řízení o prohlášení probíhá. Proto musí vlastník chránit stavbu před poškozením a zničením a musí oznamovat změny vlastnictví, správy nebo užívání. A to už ve chvíli, kdy je má „jen“ v plánu. Hlásit se musí také rekonstrukce a jiné úpravy. Ty by totiž mohly vést k poškození nebo zničení možné budoucí památky. Když je o prohlášení nemovitosti za kulturní památku rozhodnuto, může proti němu vlastník podat tzv. rozklad. O tom rozhoduje ministr kultury. Pokud není spokojen ani s rozhodnutím o rozkladu, může se vlastník obrátit na správní soudy.

Zpráva vznikla na základě spolupráce redakce PROPAMÁTKY s externími redaktory – odborníky napříč obory souvisejícími s péčí o památky.

Autor: Ivana Lehkoživová

Zdroj: www.lehkozivova.cz

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info